Comping

Techniky hry na hudební nástroj v jazzu, kdy harmonický doprovodný nástroj nehraje jen rovné čtyři doby jako např. banjo v dixielandu, ale přídává různé rytmické ozdoby. Podrobněji o tom píše v kontextu úlohy rytmické kytary v Gypsy swingu Michael Horowitz na staně 140 a dál ve své publikaci Gyspy Rhythm

Comping se týká způsobu hry akordových hitů, tremol a dalších rytmických a harmonických nástrojů, které Django používal k vytvoření napětí jako podklad hry hlavního sólisty.

Obecně, pokud jiný rytmický kytarista bude udržovat základní rytmus, zatímco „compující“ kytarista přidá tyto další atributy hry.

V podstatě je comping typ doprovodu, který kytaristé dělají při hraní s typickou sekcí jazzového rytmu (kterou by normálně vytvářely bicí).

Vzhledem k tomu, že Gypsy Jazz se častěji hraje bez bicích, je obvykle nutný jiný rytmický kytarista, aby udržel pevný rytmus, zatímco jiný kytarista compuje.

Někteří pokročilí rytmičtí kytaristé spojují techniky compingu do jejich přímého rytmu. Nicméně nadměrné používání těchto technik může způsobit riziko porušení rytmické stopy.

Takže používejte tyto techniky šetrně, obzvláště když jste jediným rytmickým kytaristou.

Když compujete, měli byste mít na paměti, že vaším hlavním cílem je podtrhnout výkon sólisty.

V podstatě se věnujete něčemu jako komunikaci se sólistou. Stejně jako každá dobrá komunikace, měli byste jako doprovodný kytarista více poslouchat než „mluvit“.

Když přidáte něco k této komunikaci, mělo by to především posílit hudební představy sólisty. Nadměrný a nepříjemný comping nevyhnutelně frustruje sólistu a ruší posluchače.

Django byl velmi opatrný, na to co hrával pod ostatními sólisty. Často se akordy rozkládal, což je někdy nejlepší věc.

Například nikdy nezačínal compovat pod klavírními sóly z obavy, že se střetne s vlastním akordy klavíristy.

Navíc velmi málo compoval, pokud vůbec, během basových sól. Takže postupujte podle Djangova příkladu a udržujte váš comping ve vkusné a vhodné podobě a rozsahu.