TEMPO DI BEGUINE

Ve Wabiho a Mikiho písních je často slyšet specifický kytarový doprovod s typickým důrazem na 1., 4. a 7. osminu 4/4 taktu.

• Píseň o trávě a noci
• Sochám brečí déšť
• WR2–202 Smutná neděle – nahráno níže od Marky Kysilky na FCB

Rytmus samotní autoři písní nazvali jako „TEMPO DI BEGUINE“ (výsl. „begin“).

Miki Ryvola poznamenává: „On je to lidový tanec někde z Martiniku nebo Antil, v Evropě módní v létech 1935—40 a populární jako rytmus zejména v poválečných létech. Cole Porter složil v roce 1935 „Begin the Beguine“ a po válce to byla skoro hymna tehdejších „ pásků“.

Původně je to vlastně pomalý foxtrot ve 4/4 nebo 2/4 taktu, my jsme na to vymysleli zvláštní, téměř univerzální práci pravé ruky a používali (a používáme dosu)d ve valné části doprovodů, někdy i ve tříčtvrtečním tak­tu.

Wabi to trochu zjednodušil a „TEMPO DI BEGUINE“ používal u svých věcí spíš jako výrobní značku a nostalgické ohlédnutí za poválečnou dobou.

Původní „beguine“ se tedy hraje zcela jinak, než zmíněný „tempo di beguine“. V původním beguinu se klade důraz na 2. 3., 4., 6. a 8. osminu 4/4 taktu.

Základní forma Wabiho a Mikiho rytmu pochází původně ze subsaharské Afriky a nazývá se TRESILLO (výsl. „tresijo“).

S dovezenými africkými otroky se rytmus dostal do Ameriky, kde zlidověl především v Latinské Americe. Označuje se také jako 3—3—2 podle toho, jak jsou rozmístěné akcenty v taktu. Z tohoto rytmu vychází typické kubánské rytmy, např. RUMBA nebo HABANERA (výsl. „AVANERA“ .

Kytarový rytmus „tempo di beguine“ hrají Wabi a Miki takto:

Jačko: Zde je pro mne diagram z publikace POSELSTVÍ na straně 27 trochu otočený. Jsem zvyklý zapisovat tabulaturu tak, že tlusté noty jsou nahoře a tedy zde v cvičení na SOUNDSLICE je to opačném zápisu:

Jak je uvedeno výše, důraz se klade na 1., 4. a 7. úder.

• 1. osmina se hraje seshora dolů na vrchní části strun (pouze přes hratelné struny daného hmatu), kde se ruka zastaví (v rámci 1. osminy) a pokračuje
• 2. osminou ve spodní části strun.
• 3. osmina se hraje zezdola nahoru ve spodní části strun.
• 4.až 6. osmina opakuje předešlé údery.
• 7. osminu hraje ruka seshora dolů přes všechny hratelné struny daného hmatu.
• 8. osmina je vedena pohybem zezdola nahoru opět přes většinu hratelných strun.